NE-NALADĚN

Když ladíte rádiovou frekvenci, hledáte tu, kterou nechcete? Nechci být hnidopich, jen se ptám. Všiml jsem si totiž, že až velmi často mluví sportovci o tom, co nechtějí. Tak mě napadlo, jak by se vlastně mohli vyladit na výkon díky tomu, že budou přemýšlet o něčem a vytvářet si představy něčeho, co ve svém výkonu mít NEchtějí…

CHCEŠ BÝT NALADĚN NEBO NE-NALADĚN?

Když jsem se nedávno bavil s šestnáctiletým Jardou, popisoval mi situaci, kdy udělal chybu:

„…a hned po chybě jsem se začal bát, že udělám další. Ten strach mě svazoval, najednou mé sebevědomí zmizelo a na nic dalšího jsem si v tu chvíli netroufnul. Ten strach mě stahuje tady, uvnitř, uprostřed hrudníku, jako by se vyfukovala duše z míče. Víte, jak to myslím… Nechci se takhle cítit, nechci, aby mé sebevědomí spadlo. Vlastně si v tu chvíli začnu HROZNĚ PŘÁT, abych NEUDĚLAL další chybu a ona se stane a pak třeba ještě další…“

Tak si to pojďme spolu rozebrat postupně…

HROZNÁ KOMBINACE

Zadívejme se na kombinaci slov: HROZNĚ PŘÁT. Je pro tebe obsah slova “hrozně“ nabitý pozitivně či negativně? Hrozně, hrozný – uf, to aby se člověk bál! Já vím, jde jen o slovo, ale každé slovo nese svůj osobitý příběh a obsah. Já osobně si pod ním nepředstavuji nic, co by mě nabíjelo či motivovalo.

CHCEŠ VE SVÉM VÝKONU “HROZNÉ VĚCI“?

Jak to máš ty? Jaký příběh pro tebe nese slovo „hrozný“? Jak často se jím „krmíš“…?

Je všechno s nálepkou „hrozné“ opravdu tak hrozné?

Jaké slovo s pozitivní vibrací by mohlo nahradit tuto „hroznou kombinaci“?

STRATEGIE MÉHO CHOVÁNÍ

Chyba. Je chyba problém? Pravděpodobně ne. Pravděpodobně je větším problémem reakce hráče (a trenéra) na chybu. Velmi často hráč neví, jak se má po chybě zachovat. Překonat tuto situaci mu svou negativní reakcí nepomáhá ani trenér. Hráč nemá v zásobě žádnou konstruktivní strategii, jak bude jednat, když se stane chyba (a často ji nemá ani trenér, kromě peprných slov). Doslova a do písmene: Co udělám, když se stane… Hráče ovládnou negativní pocity, které vyvolá neúspěšně zvládnutá situace. To je asi normální, že? Nechá se jimi pohltit, a protože se jim chce zcela přirozeně vyhnout (kdo z nás se chce cítit špatně) začne jednat mimo rámec toho, co by sám od sebe chtěl – zkratovitě, zbrkle, úzkostně, svázaně. Jeho chování řídí jeho pocity. Protože je nechce (což není z podstaty možné – prostě jsou již tady a on se chce vyhnout něčemu, co už se děje), upíná na ně nevědomě svou pozornost, bojuje proti nim a prohlubuje tak svou vnitřní rozladěnost… Co to udělá s výkonem každý sportovec už někdy poznal…

CHYBA NENÍ PROBLÉM. SLABINOU JE NESCHOPNOST ZAREAGOVAT NA NI KONSTRUKTIVNĚ. POCHOPIT SVÉ POCITY, UZNAT JE, UMĚT S NIMI PRACOVAT A OVLIVNIT TAK SVÉ CHOVÁNÍ NA BOJIŠTI. NALADIT SE.

Co se děje, když uděláš chybu? Jaký vliv má očekávání „negativní reakce okolí“ na tvé pocity?

Jaká strategie jednání by mohla fungovat? Jak by ses „chtěl zachovat“ po tom, co uděláš chybu?

NÁLADA

Na čem jsme se s Jardou dohodli si necháme pro sebe. Jeho příběh je isnpirativní, nikoli však ojedinělý. Naše pocity stojí za naší náladou. Nálada je pocity vyživována. Nálada s výkonem úzce souvisí. Čím větší důležitost hrají pocity v tvém životě (čím jsi „citlivější“), tím větší vliv budou mít na tvůj výkon. Jako sportovec bych se zajímal o to, co mi pomáhá ladit se i o to, jak vytvářím své ne-naladění. Sebepoznání a následné pochopení těchto dějů pomáhá získat větší vliv na svůj výkon.

NE-NALADĚN

NE-NALADĚN