Jdu si tak v létě kolem fotbalového hřiště a najednou slyším křičet trenéra na hráče: „Myslíš si, že mě baví dívat se na ten tvůj vypatlanej ksicht?“ Trošku jsem se polekal a byl jsem pro sebe rád, že mé děti netrénuje takový člověk. Uvědomil jsem si v tu chvíli, jak snadno lze sklouznout k devalvaci…
Krátce jsem se zamyslel nad slovy trenérů, kteří často – pod tlakem případného neúspěchu – klopí svůj zrak dolů a obávají se nejhoršího. Mluví o síle soupeře, popisují selhání, ztráty, chyby, omyly a případné neúspěchy. Varují před vším zlým, co by se možná mohlo stát…možná… . Většinou tím popisují své vlastní obavy o výsledek, aniž…
Opravdu něco udělám nebo to jen zkusím? Udělám konkrétní krok, jasné rozhodnutí, odvážnou akci? Nebo zkusím štěstí, jestli jde kolem a náhodou mi to vyjde… Když o sobě sportovci mluví, používají občas zajímavá slova ve spojení se svým výkonem: možná, asi, skoro, štěstíčko, zkusím to udělat. Neurčitá slova, která vyjadřují jasně danou pochybnost a velmi…