Ach jo, zase trénink… Kolikrát jsem to slyšel z úst těch, které sport živí. Je až s podivem, kolik hráčů (fotbal, hokej, basket) si dokáže zavzdychat nad tím, že musí tvrdě trénovat. Fakt je, že stereotyp může člověka jak unavit, tak úplně zničit. Občasným nářkům se tedy nelze divit. Existuje však okamžik, který dokáže náladu překlopit na…
Petrův příběh z minulého dílu naznačuje sílu a důležitost sebepoznání. Takových příběhů je mnoho. Ukazují společně jednu věc: rovnováhu nekoupíme v supermarketu ani ji nezískáme čtením motivačních časopisů. Budujeme ji tím, že lépe známe sami sebe a nabízíme si vhodné formy pro uspokojení osobních, individuálních a specifických potřeb. Zároveň – souběžně s tím, se učíme chápat, jaké…
Petrův příběh nám jednoduše osvětlí, co může znamenat „poznání a pochopení“. Jsou to klíče, které v sobě potřebujeme objevit. Tuto práci na sobě za nás nikdo nevykoná… ➡ Petr je výše postavený zaměstnanec manažerského typu. Neustále se pohybuje mezi lidmi, komunikuje, absolvuje schůzky, řídí a je řízen. Prostě fofr a neustálá interakce s druhými lidmi. Nedávno…
Rovnováha, neboli Rovná-Váha, neboli rovnoměrně rozložená tíha. Tíha života. Dalo by se to tak nazvat? Chtěli bychom mít v životě více rovnováhy? Tedy lépe a účelněji rozloženou celkovou jeho tíhu tak, abychom ji mohli nést efektivněji, účelněji a nezapomněli u toho být spokojení a v pohodě se sebou i ostatními? JAK TO UDĚLAT? Jak to však udělat?…
Kdo je „pozorný“, už si dávno všiml, že se téma „POZORNOST“ objevuje opakovaně. Má to jednoduchý důvod: hráč se rychle učí, pokud umí „zaměřit svou pozornost“. Jak vlastně pracuje naše pozornost? Třeba takhle: Muž chce vejít do obchodu a potřebuje otevřít dveře. Je na nich dost jasně napsáno SEM. Přesto do nich zcela zbrkle zatlačí…
…Jarda je fotbalový obránce a má za sebou luxusní tréninkový týden. Výborně pracoval, držel si poctivý přístup a cítil, že je na tom fakt skvěle… Úžasný pocit, energie, síla, sebevědomí! …v zápase se na vlastní polovině nepouští do ničeho riskantního, uprostřed hraje jen na nejbližšího hráče a na posledních 30-ti metrech tomu chybí drive, odvaha…
Ahoj, trenére. Dovol na slovíčko. Chtěl bych ti něco říct. Objevil jsem věc, která rozhodne o tvém úspěchu mnohem více než obsah tréninku, který si tak pečlivě chystáš. Chceš to? 😯 Víš co je to „prostředí“? Ano, vím, ty víš. Přesto, představ si dnes vše trochu jinak: Stojí trenér a stojí hráč, stojí proti sobě….
Dnes mám pro tebe něco, co ti vyrazí dech. Něco, co bude „přelomovou informací“, a když s ní začneš pracovat, změní se tvůj svět. Zní to příliš odvážně, nemožně či nadutě? Čti dále a uvidíš. Přehánění opravdu není můj styl… „OD“ A „K“ Dvě cesty lemují život člověka: jedna míří od utrpení ve snaze vyhnout…
“Závodnice padá na páté překážce a tím pro ni závod končí. Přes všechny naděje nezbývá než sbalit si věci a pokusit se o úspěch příští týden. Série bodovaných závodů pokračuje a jsme opravdu zvědavi, jak se po tomto zážitku dá psychicky dohromady“. Co se tady stalo? Něco se pokazilo? Náhoda? Opakovaný problém? Za týden další…
KDO CHYBUJE ÚMYSLNĚ? Naše děti se snaží. Jejich snaha je přirozeně obyčejná, normální, odpovídá jejich temperamentu, povaze a nastavení. Nedělají chyby úmyslně. Nekazí přihrávky schválně. Nevytahují balóny z brány proto, že by rády dostávaly góly jen tak, pro radost. Jejich ztráty je bolí. Mrzí je neúspěch, selhání, propady. Pláčou, když prohrají důležitý zápas… Trpí. Trpí,…