Zdeněk Bartoušek je otcem fotbalového brankáře. Nedávno mi poslal osobní gratulaci k postupu SFC Opava do první ligy. Je až dojemné, když si na vás vzpomene někdo, od koho to vůbec nečekáte a vůbec netušíte, že jste v jeho životě sehrál nějakou (možná důležitou) roli…
…“vždy, když
se setkáme (syn žije v Praze) tak samozřejmě probíráme
fotbal a vzpomínáme na Vás, nejen, jako na trenéra, ale
hlavně, jako na člověka, který mému synovi otevřel oči
(mysl) a z Vašich poznatků a rad, těží i ve svém osobním
životě a za to Vám patří obrovský dík, neboť jste jediný
člověk (trenér), který se kdy zabýval Milanovou psychikou!…“
ZASE TA PSYCHIKA?
Jistě, můžete si říct, že je to jen sebechvála a tendenčně napsaný článek. Máte na to právo. Jako kouč, osobní konzultant a trenér zaměřený na individuální práci vidím to podstatné v poslední větě…
Víte, mladí lidé mají svůj svět, své myšlenky a světe div se, také svou vlastní psychiku, své prožívání, svůj pohled na daný okamžik. My dospělí, rodiče a trenéři, z pozice moci, kontroly a nabyté zkušenosti máme neustálou tendenci tento jejich svět škatulkovat, znevažovat, urážet nebo formovat – ale podle svého dospělého pohledu! Často ho spíše de-formujeme.
Sám jsem rodič, dobře vím, o čem teď píši. Moc bych chtěl mít ještě jednu příležitost udělat s odstupem času některé kroky jinak. Byť je zřejmé, že to není možné…
Koučování mě naučilo, že mnohem důležitější než jejich svět ovládat, je pomoci jim, aby se v něm naučili sami orientovat. Bez urážky – orientovat se ve svém vlastním světě neumí mnoho dospělých, vidíme to denně a je za tím hluboká neznalost sebe sama. Osobně bych koučování předepisoval v rámci psychické hygieny na recept. Zabírá a funguje lépe než pilulky a kapky.
VEŘEJNÝ SLIB!
Proto slibuji dnes přede všemi, jako Jiskra jasná (napište mi, kdo si ze svého mládí pamatujete tento verš, který formoval a uni-formoval naše dětství 😊), že budu i nadále podporovat mladé lidi v jejich rozvoji, navzdory všem nástrahám, které lemují jejich vnitřní a vnější svět. Budu nadále obhajovat a propagovat osobní přístup, podporu individuality a jedinečnosti, s tím spojené tvořivosti a osobní kreativity, jinakosti a odlišnosti. Všeho, co dělá náš svět pestrobarevným…
STEJNOST NÁM NESLUŠÍ – JSME OCHOTNI TOLEROVAT ODLIŠNOST?
Jistě už teď chápete, že co je stejné, za chvíli se omrzí a v dnešním světě neuspěje. Milan má můj obdiv, že našel odvahu na sobě pracovat a uznal svou originalitu, čímž možná udělal krok k pochopení sebe sama. I když je pro něj fotbal jen koníčkem, moc mu k tomu gratuluji.
Ať je to Joel, Milan nebo kdokoli jiný, když hrajete zápas, odehrává se „VAŠE OSOBNÍ MISTROVSTVÍ SVĚTA“, které v tu chvíli neprožívá nikdo jiný na světě stejně jako vy. A to vše díky psychice.
Je dobré si z ní udělat spojence…
S přáním úspěšné cesty Michal, trenér a kouč
OTÁZKY. ZAMYŠLENÍ. INSPIRACE.
