JAK VYROBIT OSLA

Pojďme zpátky v čase. Začal hrát jako sedmiletý fotbal. Jeho táta hrál, tak on MUSÍ taky. Šlo mu to celkem slušně. Někdy líp, někdy hůř, tak jak je to u dětí normální. Táta tomu rozuměl (hrál to přece taky) a tak malého Josefa tu a tam poučoval. Spíše často než jen tu a tam. Každá cesta ze zápasu se stávala dlouhým monologem táty, který někdy sám sebe přivedl do rozčílení nad nepovedenými kousky malého sportovce. Viník? Malý Pepa. Za snahu ho nikdy nepochválil. Pepík říkal, že mu táta vždy řekl: „Ty mě VŽDYCKY tak rozčílíš“…

➡

Na tréninku se mu věnoval přísný pan trenér. Byl to pedant, jak se patří! Nesmělo být slyšet ani pípnutí, každý nezdar okomentoval, často na kluky pokřikoval. Fotbal hráli málo, spíše hodně běhali a pořád obíhali s míčem kuželky. Za trest bez míče. Trest se dával za to, když se něco nepodařilo. Snaha se nepočítala, neměla žádnou cenu. Pepík říkal, že trenérova klasická věta zněla: „Jestli tu kuželku ještě jednou shodíš, tak si mě nepřej“…

➡

Ve škole to bylo fajn. Alespoň někdy. Známky průměr, ale hlavně parta, vylomeniny a vše, co k tomu patří. Paráda! Jen kdyby ti učitelé občas trošku povzbudili a třeba místo chyby vyzdvihli snahu. V některých předmětech to prostě nešlo, i když se snažil. Zvláště ta matika. Paní učitelka OPAKOVANĚ říkala: „Pepíku, Pepíku, z tebe nic nebude, když ti ta matika tak nejde“…

😥

A tak začal Pepa “oslovatět“.

Když se blížil konec základky a s Pepou zatřásla puberta, začal se scházet pravidelně s partičkou, kde byli i starší kluci. Být členem party, to bylo něco. PARTA, TA MĚ BERE! Můžu tady být sám sebou. A KDYŽ SPLNÍM ÚKOLY, TAK MĚ I POCHVÁLÍ! Tady je to super. PARTA MĚ PODRŽÍ, TADY JSEM “DOST DOBRÝ“ I TAKOVÝ, JAKÝ JSEM…

😥

Táta mu teď říká, že se chová “JAKO OSEL“, když nosí džíny s dírou a na fotbale to fláká. Napětí mezi nimi roste. Táta by chtěl, aby Pepovi někdo pomohl, protože NEPOSLOUCHÁ. Maminka je z toho všeho smutná a unavená…

Existuje takové pořekadlo:

Jednejte s lidmi jako s osly a oni se jako osli budou chovat.

💡

Máme zájem, chuť a ambici to měnit nebo vyrobíme další o..y…?