Jedno obehrané klišé říká: Hráč je na prvním místě!

Řečnická otázka zní: Opravdu to tak funguje? Vážně ti na tvém hráči záleží?

Nabízím opět jednoduchý a krátký výstup z osobních konzultací s českými sportovci: Co by od trenérů chtěli?

  • Opravdový zájem o vlastní osobu a svůj příběh.
  • Aktivnější zpětnou vazbu na výkon nejen v tréninku, ale i v zápase.
  • Možnost mít vliv na dění v týmu – dialog a možnost sdělit svůj názor bez odsuzování.
  • Více respektu k vlastní osobě – prostě každý jsme jiný. Proč bych měl být stejný jako trenér?
  • Více času na pochopení nových informací.
  • Častější možnost komunikovat individuálně mezi čtyřma očima a cítit, že mi trenér naslouchá.

–

Jednou ze základních potřeb člověka

je “cítit, že jsem cítěn a mezi ostatními vítán“

Jednodušeji řečeno – BÝT RESPEKTOVÁN.

Každý jsme prostě jiný a umění trenéra toto pochopit a pracovat s tímto faktem v rámci skupiny patří mezi jeho klíčové sociální dovednosti.

Otázka, která trenéry může (nebo musí?) zajímat tedy zní: OPRAVDU MI NA MÉM HRÁČI ZÁLEŽÍ?

Možná, že sportovci nejsou cvičení koníci, kteří mají plnit povely trenéra. Je docela dost možné, že mezi prsty uniká něco, co je opravdu důležité…

Často vytvářím v pozici kouče “komunikační most“ mezi trenérem a hráčem. Smutnou součástí mého koučovacího příběhu je fakt, že hráč má (většinou) ochotu jít trenérovi naproti. Ze strany trenéra tato vůle velmi často (až na světlejší výjimky) chybí.

Máš nápad, co s tím?

–

MICHAL KOSMÁL @ OSOBNÍ ROZVOJ NA MÍRU @ 2023

sport / koučink / mentální příprava / leadership