„Mysl ovládaná vztekem (či jinou negativní emocí) má na okolní skutečnost zkreslený pohled a přivozuje si tak nekonečné frustrace.“

Jon Kabat-Zinn, z knihy Život samá pohroma

Jsou chvíle, kdy bys jako trenér nejraději hráče roztrhl, protože neudělal na hřišti to, co jsi ty od čáry viděl jako jasné řešení?

Jsi hráč, který se neustále podivuje nad rozhodnutím rozhodčího, a ještě pět minut po něm jsi uvnitř napjatý vztekem a zlostí k prasknutí?

Jsi občas jako papiňák, vře to v tobě, chtěl bys změnit situaci, ale nemáš nad ní žádnou moc?

Je vůbec něco, co se v této chvíli jeví jako konstruktivní reakce? V té chvíli, kdy se vlna emocí a s ní spojená energie chystá vytrysknout a ovládnout tě skrz naskrz?

 

EMOČNÍ ZAPLAVENÍ

Emoce je silná energie. Emótio znamená “pohnutka k činu“, tedy snaha změnit situaci. Kdy je však možné změnit situaci? Kdy je možné překroutit minulost, převrátit už proběhlou chvíli nebo změnit dodatečně rozhodnutí rozhodčího? Když se hráč ukopne do autu, můžeme situaci vrátit a změnit ji?

Vlna vyvolaná emocí bývá silná a těžko ovladatelná. Často vede k “reakci“, nikoli ke konstruktivní “odpovědi“. Reakce jen málokdy vede k takovému výsledku, který bychom očekávali – většinou situaci ještě zhorší a rozšíří pole důsledků. Energie vzteku, naštvanosti nebo třeba uraženosti a pocitu ublížení je vyplivnuta ven v razantních gestech, urážlivém křiku či vyčítavém monologu. Když se pak s “odstupem“ podíváme na daný okamžik, najednou – s čistou hlavou, která není ovládnuta emocemi – vidíme zcela jiné možnosti a “odpovědi“ na podnět, kvůli kterému jsme se prve tak rozčílili.

SPOJENÍ A SEBEREGULACE

Ovládám svou energii nebo ona ovládá mě? Jak objevit, ve které chvíli se to “láme“ na jednu nebo druhou stranu? Kde je můj “bod zvratu“? Pomůže zásah z venku nebo musím zapojit své nitro?

Můžu se opřít, byť to zní jako klišé, o prastarou větu: Poznej sám sebe.

SEBEPOZNÁNÍ JE KLÍČEM KE ZMĚNĚ

Ve chvílích emočního zaplavení je žádoucí být sám se sebou, spojit se svými reakcemi a učit se poznávat a chápat. Uvědomit si je, poznat sám sebe v dané chvíli. Je to kouzlo okamžiku, osobní nepřenosný prožitek a krása sebepoznání v jednom. Jen tak je možné dojít k poznání, uvědomění, na práh příležitosti naučit se v budoucnu reagovat na stejný podnět jiným způsobem. Neznalost se mění na pochopení…

CHCEŠ JEN „REAGOVAT“ NEBO CHCEŠ UMĚT „ODPOVĚDĚT“?

Zde přichází na řadu seberegulace – řízení své reakce a její přesměrování tam, kde chci já a nikoli mé emoce. Všimněte si, že se zde nepíše nic o tom, že bychom se své reakce měli zbavovat. Chceme ji spíše uznat, pochopit a řídit či směrovat (když už tady je, není možné, aby tady nebyla😊) a časem transformovat v jinou, konstruktivnější reakci – naučit se na stejný podnět novou odpověď. Seberegulace je součástí naší EQ – emoční inteligence. Dobrou zprávou je, že se dá rozvíjet. Může v nás cvičením zesílit, pomoci nám v těžkých situacích zachovat chladnou hlavu a místo prosté (nebo sprosté) či politování hodné reakce nalézat smysluplnou odpověď.

o

Otázka: Jdeš do toho nebo se i nadále necháš ovládat svými navyklými reakcemi?

Zamyšlení: Je to proces a nic není zadarmo. Tato vnitřní práce vyžaduje přijetí, pochopení vlastní změny, vnitřní práci, trpělivost a ve finále vytrvalou energetickou investici.

Inspirace: Začít můžeš třeba tím, že si vzpomeneš, ve kterých situacích jsi jednal pod vlivem emocí jinak, než jsi chtěl. Kdy naposledy tě ovládly tvé emoce? Uvědom si důsledky, které ti to přineslo, a zvaž, jestli jsi s nimi spokojený. Pokud ne, jsi na prahu nové příležitosti a můžeš se pustit do práce na sobě.

 

S přáním úspěšné cesty Michal

 

 

Otázky. Zamyšlení. Inspirace.

www.kosmal.cz