Tak už jsem se tady zorientoval a pár měsíců se proháním po hřišti. Je to bezva. Mám tady kámoše, je tady dobrá nálada a trenér nás učí všelijaké blbinky s míčem. Už jsem se naučil trošku žonglovat s míčem a jednou jsem byl dokonce v naší malé soutěži první! Můj táta je můj parťák a ví, jak na mě. Pochválil mě a ocenil mě především za to, že jsem k soutěži přistoupil zodpovědně a snažil jsem se. On to prostě tak nějak chápe, že k výsledku vždy vede cesta a ta je často ještě důležitější než samotný výsledek. Táta je borec!

Někdy mě ale taky pěkně štve. Chce po mě, abych se naučil postarat se o sebe sám. A mě se někdy fakt nechce. Prý abych si uměl očistit kopačky, zabalit si ponožky, chrániče, tričko. Dokonce zakázal mámě, aby to dělala za mě a jen ji poprosil, aby nám oběma ukázala, kam všechny ty věci schovává, ať máme přehled.

Já jsem tátu prokoukl! On na to jde chytře. Nejdříve mi věci třikrát zabalil a ukázal mi, jak se to dělá. Pak jsme to dělali jeden týden společně. A ten další – prevít jeden – už to nechal na mě a jen po očku zkontroloval, jestli mám v baťůžku všechno správně. Nevím, jak to udělal, ale za pár týdnů už to jde úplně samo! To je ale chytrý táta. Můj táta.

Táta ví, že existuje pár návyků, které si musím osvojit. To abych byl co nejvíce samostatný. Samozřejmě, že když si s něčím nevím rady, můžu za ním zajít a on mi s tím pomůže. Ale všiml jsem si, že to nedělá za mě. Co je ale pro mě nejdůležitější, že po mě neječí jako jiní tátové po svých dětech. On je důsledný, ale tak nějak laskavě. Nevím, jak to dělá, ale funguje to. Taky bývá občas přísný, ale když jsme si o tom jednou povídali, vysvětlil mi, že přísný znamená náročný, nikoli zlý. A to on má pravdu, protože je vidět, že se fakt snaží.

Můj táta je důsledný a přísný, ale není zlý. Přes všechny nároky, které musím splnit, je ke mně laskavý. A to mi dělá moooc dobře…

Na pokračování…

 

MICHAL KOSMÁL @ OSOBNÍ ROZVOJ NA MÍRU @ 2023

leadership / koučink / mentální příprava / osobní pohoda