Trénink – zápas. Stejný sport – jiný význam a důležitost. Stejné rozměry hřiště – jiný výkon.

Téma šité na míru všem sportovcům, kteří si stěžují, že nedokáží přenést svou výkonnost z tréninkové plochy do mistrovského utkání. Zatím jsem nepotkal snad jediného sportovce, který by měl toto téma zvládnuté a vyřešené tak, že by se o něj nemusel zajímat a vůbec se jím  “ne-stresoval”.

PROČ ZÁPAS NENÍ JAKO TRÉNINK?

Co to znamená “stresovat se”?

Z odpovědí a osobních příběhů vyplývá, že to znamená “přiřazovat události takový význam, jenž způsobuje nějakou formu nebo míru tlaku, strachu, obav či pochybností”.

Následný proud myšlenek, pocitů a často také fyzických projevů je pak zcela jiný než během tréninkového procesu a sportovec na ně neumí reagovat. Celá věc má vlastně zajímavě nelogickou posloupnost. V tréninkovém mikrocyklu se např.fotbalista připravuje na sobotní utkání, pracuje, cvičí a učí se v tréninkových podmínkách, ale svůj optimálně vyladěný výkon má podat ve zcela jiných, změněných podmínkách. Ty už se samozřejmě netrénují. Navození zápasových podmínek v tréninku je (při vší snaze) omezené. Zápas je prostě zápas a o to větší důležitost je mu přiřazena.  O to větším “stresorem” se tak stává právě díky významu, který mu vnitřní a vnější svět hráče přisuzuje. Ještě zvláštnější na tom všem je, že důležitost zvyšuje spíše vnější svět, systém a společnost, nikoli samotný hráč. Dopady takového smýšlení však dopadají právě na něj a také je jen na něm, aby se s nimi vyrovnal.

ZMĚNA SMÝŠLENÍ A VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ

Co se v takových „změněných“ podmínkách s hráčem děje? Na co myslí, co si říká, co prožívá? Jak se mění jeho snažení a očekávání? Zde jsou některá vyjádření:

  • V zápase se musím o to více snažit!
  • Chci dokázat, že na to mám
  • Musím vyhrát
  • Potřebuji přesvědčit trenéra, že patřím do sestavy
  • Chci dokázat tátovi, že…
  • Bojím se neúspěchu
  • Mám strach, že udělám chybu a zklamu
  • Bojím se, že mě trenér seřve, když udělám chybu
  • Rodiče mě doma hodnotí, když se mi nedaří; je mi to nepříjemné
  • Mám strach z minulosti…budoucnosti

Těchto drobných myšlenek a někdy také skálopevných přesvědčení jsou tuny.

Doslova hromady “snažení se, přesvědčování někoho, strachů a obav z něčeho”.

Ani v jedné větě není nic o radosti, prožitku ze hry nebo užívání si pohybu a sportu, který si hráč vybral. Je zcela zjevné, jak strmě stoupá význam psychické složky při podávání výkonu v zápase oproti tréninku.

Celý výkon se tak stává závislým na úrovni psychické připravenosti – na způsobu, jakým prožívá a je schopen zpracovávat změněné zápasové podmínky samotný hráč. Zde přichází důležitý moment: tato oblast se dá posilovat a rozvíjet!

CO S TÍM?

Kdo je připraven není zaskočen – znáte toto rčení a uznáváte jeho platnost? Zaslechli jste spojení mentální trénink či mentální koučink? Myslíte si, že funguje? Může přispět k realizaci špičkového výkonu? Může napomoci přenést tréninkové úsilí na bojiště, kde se odehrává vrchol veškerého snažení?

Tenista Roger Federer o sobě říká:

„Trénoval jsem jako jiní, jedl jsem jako jiní, ale teprve když jsem začal pracovat na svém myšlení, začal jsem vítězit“.

NASTAVENÍ MYSLI

Co myslí tím “začal jsem pracovat na svém myšlení”?

Aniž bych byl odborníkem na mozek a jeho schopnosti, vygůglil jsem si, jak rychle je mozek schopen učit se, využívat sílu představivosti, vytvářet nová neuronová spojení, překrývat staré zápisy novými, měnit náhled na minulost, flirtovat s budoucností, cvičit se ve dne i ve spánku, pracovat se sugescemi či energeticky silnými a pozitivními slovy. Jak dokáže sám sebe přesvědčit o něčem, co dovede sportovce k vítězství stejně jako k trapné prohře. Zjistil jsem si, že umí vyvolat fyziologickou odezvu těla jen díky přemýšlení o něčem. Objevil jsem také, že umí pozorovat sám sebe při činnosti. To hlavní, co mě dovedlo k pousmání se nad vlastními nezdary života, bylo zjištění, jak dokáže vydat zcela neočekávaný, nechtěný a scestný rozkaz tělu a sám sebe přesvědčit o absolutním nesmyslu pouhou myšlenkou, které věnujeme zvýšenou pozornost.

Pan Federer svým výrokem patrně myslel, že je v našich silách porozumět svému myšlení, pochopit ho, nasměrovat a využít více ve svůj prospěch. Nikdo z nás se sice nerodí s manuálem na vlastní mozek, přesto je dnes možné učit se pracovat se svou hlavou, pochopit způsob vlastního myšlení a doslova sám sebe programovat více žádaným směrem.

TRÉNINK = VYTRVALÉ OPAKOVÁNÍ

Často se stává, že si sportovec po první řízené vizualizaci a jednorázovém profitu z ní myslí, že tím to končí a takhle to bude fungovat napořád. Opak je pravdou. Tak jako je kondičnímu rozvoji věnováno nemalé úsilí, hodiny dřiny, práce a odříkání, také mentální trénink vyžaduje čas, nasazení, trpělivost a vytrvalé opakování.

Každé ovoce potřebuje čas k tomu, aby dozrálo…

POKUS

Zkuste si teď jen na chvíli představit sami sebe na klikaté cestě k úspěchu.

Vybavil se vám velký a krásně barevný obraz úspěšného člověka, sklízejícího sladké plody své práce? 

Nebo vám naskočil nejasný a pokřivený obraz spojený s nepříjemným pocitem vlastní nedostatečnosti a provázený hromadou pochybností?

Možná je nejvyšší čas vykročit směrem k efektivnějšímu využívání vlastního myšlení, které se (ač to dosud možná netušíte) nachází čistě pod vaší kontrolou a dá se trénovat.

Ať tak či onak, mentální příprava může doprovázet vaši snahu v kterékoli oblasti vašeho života.

Nastavit si vlastní hlavu stojí sice určitou investici, ta se však mnohonásobně vrátí nejen v podobě uspokojivějších výsledků, ale především ve zvýšené míře radosti a spokojenosti ze sebe a činnosti, kterou děláte.

Moderní společnost se zvolna otevírá a chápe, že starost o duševní zdraví a “způsob myšlení” je přirozenou součástí vyváženého života. Zdravou a správnou starostí o sebe.

Tak, jako se staráme o auto, je čas nabídnout servis také sám sobě!

–

MICHAL KOSMÁL @ OSOBNÍ ROZVOJ NA MÍRU @ 2024

leadership / koučink / mentální příprava / osobní pohoda