Tělo sportovce nelze odpojit od mentálních prožitků. Hlava řídí tělo, to víme. Sebelepší technika a kondice není hráčům nic platná, pokud se nevyrovnají se svými mentálními zábranami. Práce kouče s vnitřním prostředím hráče se zaměřuje na způsob jeho myšlení, představivost, sebedůvěru, vnímání sebe a úrovně osobního výkonu či pocity, které hra v hráči vyvolává. Kromě ‘‘vnější hry“ hrajeme vždy také ‘‘vnitřní hru“.

Kouč učí sportovce pracovat s metodami, které mu pomáhají vypořádat se s negativními vlivy jako jsou strach, obava ze selhání, nízká sebedůvěra, pocit osobní krize. Tyto elementy narušují koncentraci, podlamují výkon a neumožňují naplno využívat potenciál, schopnosti a naučené dovednosti. Znemožňují sportovcům prodávat své sportovní mistrovství a naplno tak prožívat radost z činnosti, kterou mají ze všeho nejraději.

  • Občas děláme ve své hře stále stejné chyby, ale očekáváme jiné výsledky – a to nefunguje.
  • Tak úporně se někdy soustředíme na své chyby, že je v podstatě sami v sobě pěstujeme a čím dál pevněji ukotvujeme; nezlepšujeme se, přešlapujeme na místě, cyklíme se v začarovaném kruhu.
  • Místo toho, abychom se těšili, že jdeme hrát, prodat to nejlepší – bojíme se, abychom neselhali. Radost ze hry se vytrácí.
  • Nelze ze sebe vydat víc, než kolik je naše maximum – toho lze dosáhnout jen s čistou hlavou a v uvolněném stavu; tehdy ‘‘hraje naše tělo naplno, nejlépe jak dovede‘‘, bez bariér, vnitřních brzd a jiných omezení.

 

Potenciál je jen jeden, vnitřních brzd a omezení je mnoho a mají individuální charakter. Každý je jedinečný a neopakovatelný.

 

Potenciál nelze navyšovat, lze se jen odstraňováním vnitřních brzd přibližovat jeho maximálnímu využívání.

 

Koučink je efektivním nástrojem při rozvoji myšlení hráče a vnímání sebe sama během hry. Důležitým faktorem je práce s vlastní pozorností.

 

Kouč pomáhá sportovci (bez ohledu na výsledek) nalézat radost ze hry samotné a učí ho, jak pracovat s vlastními zkušenostmi a posilovat důvěru ve vlastní zdroje.  

 

Kdo se neučí – přestává růst. V ideálním případě se hráč stává součástí spirály trvalého růstu výkonnosti. Kouč učí, jak se neustále učit.

 

Sebedůvěra – klíčový faktor při vstupu do sportovního boje – je vnitřní mentální postoj, který utváří víra ve využití vlastních zdrojů. Kouč víru sportovce vhodnými nástroji neustále posiluje. 

 

Za svůj vnitřní stav je plně odpovědný hráč. Stejně tak za aktivitu (pasivitu), kterou vyvíjí při práci na svém vnitřním prostředí. Je jen na něm, kolik úsilí vloží do mentální přípravy, která je zjevně neméně důležitá, jako příprava kondiční. 

 

PS: Úroveň sportovního výkonu nelze odpojit od hráčova vnitřního stavu.

Michal Kosmál, trenér a kouč