Když jsem začínal s fotbalem, bylo mi sedm let. Doba byla, jaká byla. Zase tak moc si toho nepamatuji. Jisté však je, že jsem od 7 let chodil podél řeky na “můj opavský stadion“…

Pamatuji se na své první trenéry. Byť dělali, co mohli, snažili se, jak nejlépe dovedli a využívali všech informací, které v té době měli k dispozici, charakteristickým rysem tréninku byl řídící, direktivní přístup. Hráči dělali jen to, co jim trenér řekl a dovolil. Diskuze se nepromíjela. Poměrně často se na hřišti objevovala kritika, křik, někdy také urážky. Myslím si, že to byly jen důsledky doby, která i díky režimu prostě nedovolovala být svobodným člověkem a využívat vlastní nápady, kreativitu a potenciál naplno. Byli jsme takoví koníci, kteří běhali tak, jak trenéři řekli.

Vše se mění a je v pohybu. Mění se doba, nároky, měníme se my, trenéři. Díky revoluci k nám přišla svoboda. Nejsem si jistý, jestli ji využíváme tím nejlepším způsobem – tedy k vlastnímu růstu a prožití spokojeného života, ale věřím, že se i toto v naší malé zemi naučíme. Bude to však chtít vykonat práci. Práci na sobě.

Přežitek doby minulé

Prvním krokem by mohlo být uvědomění si, že řídící styl je dnes překonaným dogmatem. Moderní lidé již nechtějí být řízeni. Chtějí mít právo volby, chtějí se spolupodílet na výsledku, chtějí zažít pocit seberealizace, jako hluboké vnitřní potřeby. Chtějí spolupracovat a být vedeni, nikoli řízeni.

Vedení znamená inspirovat, motivovat, vytvářet podhoubí k růstu a stimulovat novými výzvami

Kdo pro koho?

Před časem jsem vedl debatu s kolegou z fotbalového prostředí. Neshodli jsme se na myšlence, že trenér je zde pro hráče a vytváří jim servis, potřebný k jejich růstu. Trval na svém. Trval na myšlence, že hráči se učí díky trenérovi a ten je tím pádem na prvním místě. Až potom stojí hráč. Má myšlenka byla zcela opačná. Myslím si, že jako trenéři jsme zde pro hráče. Vytváříme jim servis a podporujeme je v uvolňování jejich potenciálu. Může se hráč naučit fotbal bez trenéra? Může. Může trenér trénovat bez hráčů? Nemůže.

Je mi úplně jedno, který názor si vyberete. Zvolte ten, který lépe rezonuje s vaším vnímáním světa…

Učit se myslet

Jedinou jistotou dneška je neustálá změna. Mění se doba a mění se lidé kolem nás. Dobou vynucená potřeba pružně reagovat na změny, rychle se učit a adaptovat se na nové nároky, bere z rukou trumfy těm, kteří tvrdí, že přežívá ten nejsilnější. Zastávám názor, že v určitých případech to platí – a to ve chvílích bezprostředního ohrožení života. Kolikrát se však v této “době hojnosti“ musíme bát o život a ještě k tomu na fotbalovém trávníku? Nakonec vždy zvítězí ten, kdo přemýšlí. Rychle, pružně, progresivně. A toto se musíme učit…

Potřebujeme umět využívat své myšlení a stále se učit

Koučování je k tomu velmi vhodným nástrojem.

 

Michal Kosmál, trenér a kouč