Do kabiny přichází trenér, ale dnes je něco jinak. Nespouští jako vždycky to svoje “budeme dělat to a to” a “hurá na to”, ale nejdříve se ptá: jak se dnes máte? Chvíli mlčí a naslouchá. Proběhne rychlé kolečko, nálada se uvolní a zároveň má trenér informaci o tom, kdo je dnes “mimo” a jaké to má osobní pozadí. S touto informací dále pracuje během celého tréninku.
Potom nakreslí na tabuli cvičení, krátce jej vysvětlí, ale nechá tam “pootevřené téma” – něco, co je potřeba doplnit. Zeptá se týmu: co si o tom myslíte? Tým se pustí do názorové smrště, vysype několik fakt dobrých nápadů a trenér je jen jemně učeše a ukotví. Má zároveň informaci o tom, kdo, jak a nakolik danému cvičení rozumí. S touto informací nadále během tréninku pracuje.
Nakonec zahraje habaďůru a řekne: týme, jsem dnes trochu nachlazený, kdo si troufne udělat úvodní rozcvičku pro všechny? Přihlásí se dva odvážlivci, rychle se s trenérem domluví a jde se na věc… S touto informací trenér do budoucna pracuje.
Něco se změnilo. Co to je? Dá se to naučit? K čemu to vede a jaké změny to z dlouhodobého pohledu přinese?
Kolektivní sport ukazuje vzájemnou závislost jednotlivých hráčů. Ten udělá to, ale ovlivní to tamto. Závislost. Proto blaho týmu ochraňuje jednotlivce. Jednotlivec může přežít díky blahu týmu. Za spokojeností jednotlivce hledejme míru jeho integrace v týmu.
Může se trenér naučit nahlížet na týmový sport jinak, než bylo kdysi zvykem? Využít další oblasti k rozvoji svého týmu a především – k rozšíření vlastního poznání a pochopení?
Žádná oblast sportovního tréninku není důležitější než jiná. Je to celek, který se prolíná a doplňuje. Ať však chceme nebo ne, úroveň výkonu každého týmu je přímo závislá na kvalitě prožívaných vztahů. A to je hlavní náplň trenérské role…
MICHAL KOSMÁL @ OSOBNÍ ROZVOJ NA MÍRU @ 2024
leadership / koučink / mentální příprava / osobní pohoda
