Realistický pohled optimisty, okořeněný kyselostí skeptika…
Partička teenagerů prochází nákupním centrem. Sem tam zazní krátké hihňání, a to ve chvíli, kdy jeden ukazuje druhému, co právě sleduje na svém mobilním telefonu. Připojí krátký komentář (vypadá to tak na 3-4 slova), chichtne se a vrací se ke sledování obrazovky svého telefonu…
Před několika stovkami let upalovali lidi za to, že zpochybňovali placatost planety Země.
Dnes vstupujeme do zcela jiné doby. Pravděpodobně upálíme ty, jenž hlásají přirozenost: tedy vládu nad telefonem, nikoli podřízenost této technologické vymoženosti.
- Představte si maminku narozenou v roce 2000, jak ji složitě vysvětlujete, že když krmí své dítě, tak opravdu nemusí být nutně na telefonu…
- Představte si 17letého sporťáka, jak se ho snažíte přesvědčit, že telefon pár minut před důležitým zápasem opravdu není dobrý nápad…
- Představte si manažera, jak se ho snažíte získat pro myšlenku, že opravdu nemusíte odpovědět na smsku ihned, natož v noci…
ŽE SE OPRAVDU NIC NESTANE, KDYŽ TO NEBUDE HNED A KDYŽ SE NA ČAS ODPOJÍTE…
Odpovědět tehdy, kdy můžu, je přirozené.
Omlouvat se za to, že jsem chvíli mimo telefon, není přirozené.
Ale chápu, že to někdo nechápe…
–
K čemu směřuji, je snad již nade vše jasné: NENÍ DOTEK, JAKO DOTEK.
Dotyk telefonního displeje není dotek člověka.
Dotknout člověka se můžete fyzicky – obejmete svoji ženu ve chvíli, kdy se něčím trápí.
Dotknout se můžete třeba hezkým slovem: „Tobě to dnes ale sluší.“
Dotknout člověka se můžete milým úsměvem.
Dotknout někoho se můžete narážkou na jeho agresivní výlevy. Díky tomu se možná naučí chovat se jinak. Nebo se alespoň zamyslí.
Dotyk displeje je však něco zcela jiného.
SDĚLUJE, ALE NEUČÍ KOMUNIKOVAT…
Až vrazíte svému dítěti telefon jen proto, abyste od něj měli chvíli klid, myslete na to, že možná děláte velkou chybu. Jsem zasloužilý rodič, plísním sám sebe za svá pochybení a vím, co hlásám…
Většina úzkostí dnešních mladých lidí má kořeny v neschopnosti “vycházet s druhými“ – socializovat se. Pochopit, že ten druhý je jiný než já a že cílem dospělého člověka je – přes všechnu autentickou odlišnost – s druhými vycházet a v tom lepším případě dokonce spolupracovat!
“Zvažte“ své dotyky a doteky. Ano, ony mají “váhu“. Nakládejte s nimi “rozumně“. A investujte je tam, kde to má opravdovou hodnotu a smysl. Snad proto, abyste jednou nezůstali od ostatních “odpojení“. Smutní a sami…
MICHAL KOSMÁL @ OSOBNÍ ROZVOJ NA MÍRU @ 2023
sport / koučink / mentální příprava / osobní pohoda
